V neděli 20.března proběhlo v Ostravě Moravsko-slezské kolo Porty. Porota, pořadatelé, účinkující a diváci věnovali Portě až třináct hodin času.
Do Řevnice postoupili René Matlášek mladší a Tři vykřičníky. Do autorské Porty doporučila porota píseň Vadima Pekárka O rybáři.
Soutěže jsem se zúčastnil jako interpret, přesto bych se s vámi, pokud možno nestranně, podělil o dojmy přímo z místa.
Místem konání byl bar v suterénu DK Akord, včetně disko koule. Pořadatelé s René Rackem Matláškem v čele, odvedli velkou práci a tuším, že bez nároku na odměnu. Patří jim veliký dík, že celá akce proběhla v rámci omezených prostorových možností. Diváků bylo, podle mého odhadu, docela málo, a tak ještě jednou veliký obdiv, že do toho každý rok pořadatelé jdou, i když jsem si říkal, jestli zvukaře a hosty Hop Trop nedopláceli ještě ze svých úspor.
Hop Trop zmíním hned v úvodu. Doba covidová přináší různé přesuny již nasmlouvaných koncertů. Ideální je, když má kapela koncerty ve šňůře, aby omezila přejezdy. Huberťák, Samson, Šroub udělali svým příznivcům radost, přestože koncert absolvovali na otočku a ujeli tak tisíc kilometrů. Soutěžní koncert se zejména z důvodu dlouhého z učení začal protahovat přes osmnactou hodinu. Z tohoto důvodu zahráli Hop Trop dříve a poslední čtyři účinkující hráli nezvykle až po hostu večera. Kapela Hop Trop nejen že zahrála výtečně přes dvacet písniček, ale ukázala profesionalitu i jinak: Se svým přenosným aparátem ukázala, jak rychle a kvalitně ozvučit. A dále řekli na rovinu, že se lidi tak hlasitě baví, že u tišších písniček to ruší.
Všechny kapely a dvojice zahrály výtečně. Ať to byli mladí a progresivní Tři vykřičníky a René Matlášek s neskutečně dobrým zpěvákem a kytaristou Víťou Štaiglem nebo příjemné písničky kapel Za koncem, eFeM Grass a Dřevo a struny. Nové vhledy i zvuky přinesl Comar in the Cube, plochy a hloubání s jazzovou příchutí Vítr ve vlasech (Stanislav Adamec), kombinaci dívčího folku a vážné hudby Kat&Cello, valašské chorály s výtečnými houslemi proudil Jan Hlucháň. Na jistou notu zazněly přímočaře kontaktní písně Mikiho Zábranského, radost nadhledu v podání Fčil a tu a nápaditý folko-grass s ukulele BMT Rio.
Písničkaři nabídli širou škálu projevu: Libor Tulák – trampská klasika až k Červánku, Petr Šimkanič – ataka hrubé poezie, Pavel Kohn – intelektuální vhledy učitele, Vilém Roubíček – kvalitní folk klasického střihu, Pavel Býma – charizmatický hlas se vzpomínkou na dávné úspěchy, Pedro Bandita – garážová tvorba neaktivního folkaře.
Zastavil bych se, pokud možno objektivně u ozvučení. Zvukař jistě zkušený, aparát digitální. Tak proč prvním čtyřem účinkujícím nehrála kytara, proč si většina interpretů stále říkala o zesílení odposlechu? Do produkce se vměšoval brum někde od světelné aparatury, úplně stejně, jako před dvěma lety.
K místu konání mám také několik postřehů. Rozumím tomu, že se jedná místo sponzorované městským obvodem, že je zde vestavěný kvalitní aparát. Bohužel zde není možno odfiltrovat hluk bavících se hloučků. Většina diváků dává přednost boxům s polstrovanými sedačkami před plastovými židlemi na disko parketu. To spolu se sloupy v prostoru ubírá kontaktu muzikantů s publikem.
Porota
Petr Bende (muzikant)
Josef Mlok Grim (Na Pomezí)
Karel Soukop (Indiánské Léto)
Miloslava Soukupová (Lidová konzervatoř Ostrava)
Věra Štaiglová (Mohelnický Folkfest)
Milan Tesař (Rádio Proglas)
Richard Ehler (Country Fest)
Dobrovolný moderátor
Libor čenda Cenek (BG styl)
Dobrovolní organizátoři
René Racek Matlášek & spol
DK Akord Ostrava