Vyjeli jsme s Kateřinou po desáté hodině. Abych nedráždil organizátory, snažil jsem se přijet hodinu před oficiálním zahájením. A tak jsme se stavili ještě na oběd.

Pro Kateřinu jsem zakoupil vstupenku, ale nebylo ji komu ukázat, ještě zde nebyla vstupní kontrola u vchodu. Odbyl jsem si prezentaci a zjistil kolikátý půjdu. Rozdával jsem svůj informační letáček. Ten se stal mým prvním úspěchem na Portě. Miki nadšeně prohlásil k Vadimovi: “To je super nápad, to použijeme na Večery v parku.”

Vystoupení jsem si užil bez jinak přítomné trémy. I když jsem se neslyšel, myslím, že to mělo tah a zpíval jsem celkem čistě. Během písně Radost bezmezná se lidi bavili jak večer v hospodě.

Po vystoupení už byl čas na můj druhý úspěch. Několik muzikantů pobavilo moje hipízácké tričko z Aliexpressu.

Po cestě domů jsem řekl Kateřině, že příští rok už jí nebudu touto akcí mučit. Ale Kateřina je prostě Hvězdička, řekla mi, že se mám opět zúčastnit. Vzhledem k tomu, co mělo na Portě úspěch jsem prohlásil, že si ale musím pořídit nové tričko.

Domů jsme přijeli před půlnocí. Objednal jsem dvě nová trička…